Ortopedie: 2/2012



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2012 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial - Pavel Janíček
Výsledky přežívání pacientů s osteosarkomem před 30 lety a nyní / Survival rates in osteosarcoma patients 30 years ago and at present - Pavel Janíček, Lukáš Pazourek, Jaromír Černý
Maligní fibrózní histiocytom – rizikové faktory přežití / Malignant fibrous histiocytoma – risk factors of survival - Michal Mahdal, Zbyněk Rozkydal, Pavel Janíček
Ultrasonografie v diagnostice nádorů pohybového aparátu / Ultrasonography in the diagnostics of musculoskeletal tumours - Luboš Hrazdira, Jarmila Skotáková, Lukáš Pazourek
Současné možnosti farmakologické léčby kostní nádorové bolesti / Pharmacotherapy of bone cancer pain - Ondřej Sláma, Lenka Slamová, Rostislav Vyzula
Radioterapie zhoubných muskuloskeletálních nádorů / Radiotherapy of malignant musculoskeletal tumours - Libor Komínek, Jana Zitterbartová, Pavel Šlampa
Nádory páteře / Spine tumours - Richard Chaloupka, Martin Repko, Jan Cienciala, Vladimír Tichý, Radim Grosman
Pokroky v systémové léčbě kostních sarkomů / Advances in systemic treatment of bone sarcomas - Peter Múdry, Jaroslav Štěrba
Cena Inovace 2011 pro implantát MEDIN Orthopaedics / 2011 Innovation Price for MEDIN Orthopaedics Implant - Luděk Kopřiva




EDITORIAL / EDITORIAL

Pavel Janíček

Vážení čtenáři,
díky zájmu čtenářů časopisu Ortopedie o monotématická čísla se redakční rada rozhodla, že i v letošním ročníku bude v jejich vydávání pokračovat. Druhé číslo je věnováno onkoortopedii.
Pryč jsou doby sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se léčba muskuloskeletálních tumorů dala provádět na jednom pracovišti. Doba, kdy se chemoterapie aplikovala na téměř standardním oddělení, doba kdy jsme zkoušeli různé protokoly, doba kdy se chirurg rozhodoval mezi amputací či resekcí bez možnosti použít adekvátní endoprotézu, doba kdy plicní diseminaci jsme určili jen na prostém rtg snímku plic, protože nebylo k dispozici CT a o některých prognostických či prediktivních faktorech jsme si mohli nechat jen zdát.
Mezioborová spolupráce a přechod na specializovaná centra na přelomu tisíciletí přinesla pozitivní výsledky pro naše pacienty. Jen v rámci naší komise rozhodují, provádějí a kontrolují navrženou léčbu u pacientů s nádory pohybového aparátu odborníci z řady oborů (ortopedi, plicní a břišní chirurgové, plastičtí chirurgové, neurochirurgové, onkologové pro děti, pro dospělé, odborníci v radiodiagnostice, radioterapii, pro invazivní radiologii, sonografisté, histologické a genetické laboratoře, kostní a tkáňová banka) obou fakultních nemocnic a Masarykova onkologického ústavu. Tato komise se schází pravidelně vždy 1x za 14 dní s písemnými, právně relevantními údaji o návrhu a léčbě každého pacienta.
Zlepšení prognózy přežití u pacientů s osteosarkomem uvádí i původní práce doc. Janíčka a kol., který srovnává výsledky přežívání pacientů s osteosarkomem před 30 lety a nyní. Autoři vyhodnotili dvě skupiny pacientů s osteosarkomem léčených v roce 1980–1985 a v letech 2000–2005 z jednoho pracoviště. Do skupin byli zařazeni všichni pacienti, kteří byli na kliniku přijati v daných letech s diagnózou osteosarkomu a výsledky byly hodnoceny pět let po ukončení léčby.
Cílem původní práce dr. Mahdala a kol. Maligní fibrózní histiocytom – rizikové faktory přežití bylo zjištění rizikových faktorů ovlivňujících prognózu maligního fibrózního histiocytomu. Autoři hodnotili 43 nemocných s MFH z období 2001–2008 v průměrném věku 59 let (18–80). Doba sledování byla v průměru 2,8 let.
Ultrasonografie (USG) je metoda, jejíž přínos pro diagnostiku muskuloskeletálních tumorů a poperační sledování možného výskytu lokální recidivy je nesporný. Doc. Hrazdira a kol. v přehledovém článku Ultrasonografie v diagnostice nádorů pohybového aparátu prezentují možnosti této metody pro diagnostiku nádorů pohybového aparátu.
Dr. Sláma a kol. podávají přehled o současných možnostech farmakologické léčby kostní nádorové bolesti.
Práce dr. Komínka a kol. popisuje možnosti radioterapie zhoubných muskuloskeletálních nádorů. Autoři poukazují na nezbytnost dobré spolupráce radiologa s operatérem.
Doc. Chaloupka a kol. předkládají přehled nádorů páteře. Uvádějí subjektivní potíže, laboratorní nálezy, používané zobrazovací metody a možnosti chirurgické léčby.
V článku as. Múdreho a kol. je souhrnně popsán stav výzkumu nových chemoterapeutických léčebných možností u sarkomů skeletu. Většina léků je ve fázi 1 a 2 klinického zkoušení.
Z celého tohoto monotematického čísla našeho časopisu je patrné jak mnoho pokročila diagnostika a léčba muskuloskeletálních tumorů i to, že se zlepšila prognóza přežití pacienta či došlo k prodloužení remise onemocnění.




Přeji vám hezké chvíle strávené s časopisem Ortopedie
Pavel Janíček





VýSLEDKY PřEžíVáNí PACIENTů S OSTEOSARKOMEM PřED 30 LETY A NYNí / SURVIVAL RATES IN OSTEOSARCOMA PATIENTS 30 YEARS AGO AND AT PRESENT

Pavel Janíček, Lukáš Pazourek, Jaromír Černý

I. ortopedická klinika LF MU, FN U Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel.: 543 181 111, e-mail: pavel.janicek@fnusa.cz



Souhrn:


Úvod: Cílem práce bylo srovnat výsledky přežívání pacientů s osteosarkomem před 30 lety a nyní.


Metoda a materiál: Autoři srovnali dvě skupiny pacientů s osteosarkomem léčených v roce 1980–1985 a v letech 2000–2005 z jednoho pracoviště. Do skupin byli zařazeni všichni pacienti, kteří byli na kliniku přijati v daných letech s diagnózou osteosarkomu a výsledky byly hodnoceny pět let po ukončení léčby.


Výsledky: V obou skupinách je výskyt osteosarkomu nejčastěji v druhém a třetím decéniu a nejčastější lokalizací osteosarkomu je oblast kolenního kloubu. Počet amputací ve skupině z let 1980–1985 byl 39 % a v letech 2000–2005 26 %. Doba od prvních příznaků ke stanovení konečné diagnózy osteosarkomu se oproti 80. letům téměř zdvojnásobila a to z 3 na 5 měsíců. Pět a více let od zahájení terapie přežívá ze skupiny nemocných z let 2000–2005 celkem 65 % pacientů oproti 30 % ze skupiny nemocných léčených v letech 1980–1985.


Diskuze: Naše výsledky korespondují s literárními údaji o zvyšujícím se procentu přežívání pacientů s osteosarkomem. Lepší klinické výsledky jsou dány účinnější chemoterapií u osteosarkomu. Autoři se domnívají, že výsledky léčby by mohly být ještě lepší, kdyby nedošlo ke zhoršení primární diagnostiky zhoubného kostního onemocnění.


Summary:


Introduction: Survival rates in osteosarcoma patients 30 years ago and at present.


Background: The objective of this study was to compare the survival results of patients with osteosarcoma 30 years ago and at present.


Methods and material: The authors compared two groups of osteosarcoma patients from the same orthopaedic department treated in the years 2000-2005 and 1980-1985. All patients admitted to the clinic in the aforementioned years with the diagnosis of osteosarcoma were included in the two groups and the results were evaluated five years after treatment.


Results: In both groups, the incidence of osteosarcoma most often falls in the second and third decades, the most frequent osteosarcoma localisation being the area of ​​the knee joint. The amputation rate in the 1980-1985 Group was 39% and 26% in the 2000-2005 Group. Compared to the 1980’s, the time from the first symptoms to the determination of the final diagnosis of osteosarcoma has nearly doubled, extending from 3 to 5 months. Five or more years after the start of treatment, 65% of patients from the 2000-2005 Group survived, compared to 30% of patients treated in 1980-1985.


Discussion: The authors’ results coincide with literature data on the increasing survival rates of osteosarcoma patients. The improved clinical results are due to more effective chemotherapy for osteosarcoma. The authors believe that the results could be even better had the time to primary diagnosis of the malignant bone disease been sustained.



Klíčová slova: osteosarkom, přežívání
Keywords: osteosarcoma, survival




MALIGNí FIBRóZNí HISTIOCYTOM – RIZIKOVé FAKTORY PřEžITí / MALIGNANT FIBROUS HISTIOCYTOMA – RISK FACTORS OF SURVIVAL

Michal Mahdal, Zbyněk Rozkydal, Pavel Janíček
I. ortopedická klinika LF MU, FN U Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel.: 543 181 111, e-mail: michal.mahdal@fnusa.cz


Souhrn:
Úvod: Cílem práce bylo zjistit rizikové faktory ovlivňující prognózu maligního fibrózního histiocytomu.
Materiál a metody: Autoři hodnotili 43 nemocných s MFH z období 2001–2008 v průměrném věku 59 let (18–80). Doba sledování byla v průměru 2,8 let.
Výsledky: V souboru přežilo 5 let od zahájení léčby 13 nemocných (58 %). Po široké resekci přežilo 77 % nemocných, po marginální resekci 58 %. Nemocní pod 60 let přežili v 73 %, nad 60 let ve 43 %. Při povrchové lokalizaci přežilo 100 % nemocných, při hluboké lokalizaci jen 52 %. Nemocní s histologickým stupněm I a II přežili v 73 %, se stupněm III v 46 %. Nemocní s velikostí tumoru do 8 cm v průměru přežili v 79 %, u velikosti nad 8 cm jen 36 %. Při přítomné metastáze bylo 5leté přežití ve 20 % a u nepřítomné metastázy v 63 %.
Diskuze: Autoři považují za rizikový faktor přežití věk nad 60 let, marginální resekci, hlubokou lokalizaci tumoru, histologický stupeň III, velikost tumoru nad 8 cm v průměru a přítomnost metastázy v době stanovení diagnózy.
Summary:
Introduction: The purpose of the study was to determine the risk factors influencing the prognosis of malignant fibrous histiocytoma.
Material and methods: 43 MFH patients in the mean age of 59 years (18-80) from the period 2001-2008 were included in the study. The mean follow-up was 2.8 years.
Results: Thirteen patients (58%) survived 5 years after surgery. 77% of patients survived
after wide resection and only 58% after marginal resection. The survival rate was 73% and
43% in patients under 60 years of age at the start of treatment, and in patients over 60 years,
respectively, and 100% in patients with surface localisation and only 52% in patients with
deep localisation. The survival rate in patients with histological grade I and II was 73%, and
46% in patients with grade III. 79% of patients with the size of the tumour under 8cm in the
diameter, and 36% of patients with tumour diameter exceeding 8cm survived. Survival rate in
patients with metastasis at the time of the start of treatment was 20%, while in patients
without metastasis the survival rate was 63%.
Discussion: The authors have found the following risk factors of malignant fibrous histiocytoma survival: age over 60 years, marginal resection, deep localisation, histological grade III, size of the tumour exceeding 8cm, and the presence of metastasis at the time of diagnosis.


Klíčová slova: nádory měkkých tkání, maligní fibrózní histiocytom
Keywords: soft tissue sarcoma, malignant fibrous histiocytoma




ULTRASONOGRAFIE V DIAGNOSTICE NáDORů POHYBOVéHO APARáTU / ULTRASONOGRAPHY IN THE DIAGNOSTICS OF MUSCULOSKELETAL TUMOURS

Luboš Hrazdira[1], Jarmila Skotáková[2], Lukáš Pazourek[1]
[1] I. Ortopedická klinika LF MU, FN U Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel.: 543 181 111, e-mail: lhrazdira@volny.cz
[2] Klinika dětské radiologie, Pracoviště dětské medicíny, LF MU v Brně

Souhrn:
Ultrasonografie (USG) je metoda, jejíž přínos pro diagnostiku pohybového aparátu je doceňován teprve v posledních letech. Je to metoda, ekonomicky dostupná, nezatěžující pacienta škodlivým zářením a především značně senzitivní. Na druhé straně je to metoda subjektivní a nespecifická, což vyžaduje zkušenost vyšetřujícího nejen s ultrasonografickým vyšetřením, ale i problematikou pohybového aparátu a jeho patologiemi. Cílem tohoto sdělení je prezentovat význam této metody pro diagnostiku nádorů pohybového aparátu, kde se uplatňuje v primární diagnostice, při USG navigovaných punkčních cytologiích a biopsiích, při předoperačním plánování a v neposlední řadě i v následném sledování pacientů, kdy umožňuje včasné odhalení event. lokální recidivy onemocnění.
Summary:
Ultrasonography (USG) is a method which facilitates the diagnostics of musculoskeletal pathologies. This method is relatively inexpensive, easily available, without negative effects of harmful irradiation for the patient and it offers a high degree of sensitivity. On the other hand, this method is subjective, non-specific and requires the examiner to be experienced not only in ultrasonography diagnostics, but also in the musculoskeletal system with its pathologies. The purpose of this work is to outline the importance of this method in the diagnostics of musculoskeletal tumours, where ultrasonography is used in primary diagnostics, as well as in invasive USG guided puncture cytology and biopsy sampling procedures, in preoperative planning and, last but not least, in patient follow-up, where it allows for early detection of potential local recurrences.


Klíčová slova: ultrasonografická diagnostika, pohybový aparát, muskuloskeletální nádory
Keywords: ultrasonographic diagnostics, musculoskeletal system, musculoskeletal tumours




SOUčASNé MOžNOSTI FARMAKOLOGICKé LéčBY KOSTNí NáDOROVé BOLESTI / PHARMACOTHERAPY OF BONE CANCER PAIN

Ondřej Sláma, Lenka Slamová, Rostislav Vyzula
Klinika komplexní onkologické péče LF MU, Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec 7, 656 53 Brno, tel.: 543 132 450, e-mail: oslama@mou.cz


Souhrn:
Postižení kostí nádorem patří mezi nejčastější příčiny bolesti u onkologických pacientů. V léčbě bolesti nádorového onemocnění kombinujeme protinádorovou léčbu, farmakologické a nefarmakologické postupy. Základem léčby bolesti je farmakoterapie. Analgetika dělíme do tří základních skupin: neopiátová analgetika, slabé opioidy a silné opioidy. V léčbě určitých specifických nádorových stavů současně podáváme koanalgetika. Silné opioidy jsou indikovány v léčbě silné nádorové bolesti, a to bez ohledu na prognózu základního onemocnění. Analgetická radioterapie má nezastupitelné místo v léčbě kostních metastáz. U většiny pacientů lze dosáhnout dostatečné kontroly bolesti perorálním nebo transdermálním podáváním analgetik. Anesteziologické postupy a užití radionuklidů zvažujeme při nedostatečném efektu farmakoterapie.
Summary:
Cancer bone disease is the most common direct cause of cancer pain. Its management is complex and it includes oncologic therapies, pharmacotherapy, and non-pharmacological approaches. Pharmacotherapy is the mainstay of cancer pain management. Analgesics are traditionally classified into non-opioids, weak opioids, and strong opioids. Strong opioids are indicated in severe cancer pain, even in non-terminal settings. In majority of patients, pain can be adequately controlled with the regular use of oral or transdermal analgesics. Analgesic radiotherapy should be considered in all painful bone cancer conditions. Invasive anaesthesiology procedures and the therapeutic use of radionuclides are indicated where pharmacotherapy alone fails.


Klíčová slova: bolest, analgetika, farmakoterapie
Keywords: pain, analgesics, pharmacotherapy




RADIOTERAPIE ZHOUBNýCH MUSKULOSKELETáLNíCH NáDORů / RADIOTHERAPY OF MALIGNANT MUSCULOSKELETAL TUMOURS

Libor Komínek, Jana Zitterbartová, Pavel Šlampa
Klinika radiační onkologie LF MU, Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec 7, 656 53 Brno, tel.: 543 131 125, e-mail: kominek@mou.cz


Souhrn:
Muskuloskeletální sarkomy patří sice k nádorům radiorezistentním, ale i při jejich léčbě má radioterapie své místo. Aplikuje se ve vybraných případech předoperačně, ale její těžiště je v neoadjuvantní a v paliativní léčebné strategii. Základem léčby je chirurgický výkon, který spolu s histologickými vlastnostmi tumoru určuje další terapii. Zevní radioterapie může být doplněna intersticiální brachyradioterapií, výjimečně se provádí intraoperační aplikace. Optimální vysoké dávky záření (60-80 Gy) jsou většinou limitovány tolerancí okolních tkání. Pro kvalitní radioterapii je nezbytně nutná dobrá spolupráce s radiodiagnostikem a operatérem.
Summary:
Although musculoskeletal sarcomas belong to the group of radioresistant tumours, radiotherapy does play its role in the treatment of such tumours. Radiotherapy is applied as pre-operative treatment in selected cases; its main task, however, lies in neoadjuvant and palliative treatment strategies. The basis for the treatment is a surgical procedure which, together with the histological properties of the tumour, determines further therapy. External radiotherapy may be accompanied by interstitial brachyradiotherapy; in exceptional cases an intraoperational application is carried out. Optimum high radiation doses (60 to 80Gy) are usually limited by the toleration of the surrounding tissues. Cooperation between the radiodiagnostician and the surgeon is vital for delivering quality radiotherapy.


Klíčová slova: sarkom, Ewingův sarkom, radioterapie
Keywords: sarcoma, Ewing sarcoma, radiotherapy




NáDORY PáTEřE / SPINE TUMOURS

Richard Chaloupka, Martin Repko, Jan Cienciala, Vladimír Tichý, Radim Grosman
Ortopedická klinika FN Brno a LF MU Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno, tel.: 532 232 704, e-mail: rchaloupka@fnbrno.cz


Souhrn:
V článku jsou uvedeny nádory páteře v přehledu. Jsou uvedeny subjektivní potíže, laboratorní nálezy a používané zobrazovací metody. Indikací operačního léčení je hrozící nebo progredující neurologický nález, hrozící či přítomný kolaps nebo nestabilita páteře. Cílem operace je dekomprese nervových struktur a obnovení tvaru a stability páteře. Typ operace indikujeme dle lokalizace a rozsahu tumoru, věku a stavu pacienta. Operujeme z předního, zadního nebo kombinovaného přístupu.
Summary:
The authors provide an overview of spine tumours, including patient complaints, laboratory and radiological methods. The indications for surgery are an imminent or progressing neurological deficit, imminent or present spine collapse or instability. The goal of the surgery is neural structure decompression and reconstruction of spine alignment and stability. The type of surgery is indicated with a view to the tumour extent and localization and the patient’s age and condition. In their surgeries, the authors use anterior, posterior or combined approach.


Klíčová slova: nádory páteře, diagnostika, operační léčení
Keywords: spine tumours, diagnostics, surgical treatment




POKROKY V SYSTéMOVé LéčBě KOSTNíCH SARKOMů / ADVANCES IN SYSTEMIC TREATMENT OF BONE SARCOMAS

Peter Múdry, Jaroslav Štěrba

Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, Dětská nemocnice, Černopolní 9, 625 00 Brno, tel.: 532 234 125, e-mail: pmudry@seznam.cz



Souhrn:


Sarkomem kostí onemocní každý rok v České republice přibližně 25 dětí a mladistvých. Po radikální lokální léčbě historicky dlouhodobě přežívalo pouze 15–20 % pacientů. Zásadní zlepšení v prognóze onemocnění přineslo zařazení systémové chemoterapie v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se již dařilo dosahovat dlouhodobých remisí u 60–70 % pacientů s lokalizovaným onemocněním. V posledních dvaceti letech se však naděje nemocných na vyléčení nikterak nezvýšila. Cílená terapie, event. metronomická léčba jsou jedněmi z možných cest, kterou lze dát šanci na přežití pacientům s relapsy nebo rezistentními nádory, anebo snížit toxicitu konvenční léčby. V článku je souhrnně popsán stav výzkumu nových léčebných možností u sarkomů skeletu. Většina léků je ve fázi 1 a 2 klinického zkoušení.


Summary:


At present, the therapeutic success in the treatment of bone sarcoma is significantly higher compared to historical cohorts with 60-70% overall survival. Unfortunately, no progress in better survival of patients with relapsing and refractory bone sarcomas has been observed during the last twenty years. This article provides a summary description of investigated targeted-therapy methods applied in the treatment of bone sarcomas that may give patients suffering from relapsing and chemoresistant bone sarcomas a better chance of survival. The majority of the targeted drugs are being administered within the scope of phase 1 or 2 studies.



Klíčová slova: sarkom skeletu, cílená terapie, angiogeneze, inhibitory proteinových kináz
Keywords: bone sarcoma, targeted therapy, angiogenesis, protein kinase inhibitors




CENA INOVACE 2011 PRO IMPLANTáT MEDIN ORTHOPAEDICS / 2011 INNOVATION PRICE FOR MEDIN ORTHOPAEDICS IMPLANT

Luděk Kopřiva

Nevládní organizace Asociace inovačního podnikání České republiky, která byla založena v roce 1993 a pravidelně od roku 1996 vyhlašuje prestižní soutěž o Cenu Inovace roku, ocenila v šestnáctém ročníku i produkty tuzemského výrobce zdravotnických prostředků MEDIN Orthopaedics, a.s. (dříve Walter, Motorlet). Modulární náhrada zápěstí tohoto výrobce získala ocenění „Čestné uznání“ a náhrada čelistního kloubu aplikovatelná i v individuálních operacích maxilofaciální chirurgie byla oceněna za účast v soutěži.


V rámci soutěže jsou hodnoceny nejkvalitnější inovační produkty přihlašovatelů se sídlem v České republice. Hlavními kritérii jsou technická úroveň produktu, původnost řešení, postavení na trhu, efektivnost a také vliv na životní prostředí. Ne každý výrobek, který je přihlášen se tedy dostane do závěrečného kola. V roce 2011 bylo konzultováno celkem 383 inovačních projektů s tím, že před komisi se jich dostalo pouze dvacet. Vyhodnocení je prováděno dvanáctičlennou komisí složenou z odborníků např. z Akademie věd České republiky, Českého vysokého učení technického v Praze nebo z Ministerstva průmyslu a obchodu. Přihlášené produkty byly prezentovány ve výstavní části Inovace 2011, Týdne výzkumu, vývoje a inovací v ČR v Praze ve dnech 6. - 9. 12. 2011. Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků soutěže pak proběhl 9. prosince 2011 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky.







Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress