Vakcinologie: 3/2015



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2015 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial - prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Vývoj očkovacího kalendáře v ČR / Development of the vaccination schedule in the Czech Republic - MUDr. Hana Cabrnochová, MBA
Očkovanie pacienta s imunitne podmieneným ochorením v praxi praktického lekára: pacient s alergickými chorobami - Vaccination of Patient with Immune Mediated Diseases in the General Practice: Patient with Allergies - doc. MUDr. Miloš Jeseňák, Ph.D., MBA, Dott.Ric., MUDr. Otília Petrovičová, MUDr. Radovan Košturiak, MUDr. Ingrid Urbančíková, Ph.D., MPH
Očkování proti pásovému oparu / Herpes zoster vaccination - doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., RNDr. Irena Hanovcová, CSc., prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Od Jennera k moderním vakcínám / From Jenner to modern vaccines - Mgr. Radek Sleha, doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., Mgr. Sylva Janovská, Ph.D., MUDr. Lenka Hobzová, Mgr. Rudolf Kukla
Hygienická a epidemiologická péče v ghettu Terezín / Hygienic and Epidemiological care in the Terezin ghetto - PhDr. Kateřina Čermáková, DiS., doc. MUDr. Jaroslav Pilný, Ph.D.
Doporučená imunizační schémata pro tuberkulózu / Recommended immunization schedules for tuberculosis -
Novinky ve vakcinologii / News in vaccinology - Doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., MUDr. Petr Prášil, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.
Doporučení NIKO k očkování proti tetanu v dospělosti (2. 5. 2013) / The recommendation of NIKO for tetanus vaccination at adults (2th May 2013) -
Zápis z jednání Národní imunizační komise (NIKO) – 8. dubna 2015 Ministerstvo zdravotnictví / The minutes from the NIKO meeting – 8th April 2015, Ministry of Health -
Otázky a odpovědi z poradny České vakcinologické společnosti - MUDr. Daniel Dražan




EDITORIAL / EDITORIAL

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,


léto pomalu klepe na dveře a věříme, že přinese alespoň jisté zklidnění do rozbouřených vod každodenního života. V oblasti očkování se děje neustále něco nového. Poslední události rozvířilo vyhlášení plošného očkování proti virové hepatitidě A v lokalitě Prahy postižené kontaminovanou vodou, která bohužel nahradila vodu pitnou. Polemika, jestli vyhlásit podobné opatření, je oblíbenou kratochvílí našich masmédií. Pravdou však je, že rozhodování odpovědných osob v podobném případě nikdy není jednoduché. Prakticky vždy se jedná o rozhodování na škále šedi, kdy se rozhodujeme s určitou mírou pravděpodobnosti. Chceme-li se rozhodnout takzvaně na jistotu, bude to státní pokladnu něco stát, v opačném případě musíme akceptovat fakt, že ač s naprosto mizivou pravděpodobností, k nějaké epidemii může dojít.


Nadále probíhá diskuse nad očkováním a poprvé zasedla i nově zřízená komise ministra zdravotnictví. Je třeba jednoznačně říci, že největší problém je v komunikaci, a zde máme řadu problémů. Nikdo nechce, aby tu byly dvě naprosto znepřátelené strany a mezi nimi hluboký, nepřekonatelný odstup. Státu se jistě zcela nepovedlo zavedení detailnějšího spektra různých pokut za odpírání očkování, když řada z nich stejně nikdy nebyla využita. Odpůrci sepsali petici, a i když si její některé požadavky vzájemně odporují, je třeba říci, že soustředěný tlak na naše zákonodárce již nese své ovoce a někteří se mne již opakovaně tázali, jestli nemáme raději zavést nějakou nepovinnou formu, aby měli zachován svůj klid a nebyli takto soustavně atakováni. Pravdou je, že zabránění pobytu ve školkách a podobných zařízeních všem, kteří nemají zcela ideální očkovací profil, je nesmyslné. I schémata 2 + 1 či jednodávkové schéma proti spalničkám, zarděnkám či parotitidě jsou z odborného hlediska dostatečná a zde by měl logicky stát projevit určitou elementární vstřícnost.


Naopak zcela nekompromisní musíme být sami k sobě. Nedávno mi vyprávěli příběh od našich sousedů ze Slovenska, kdy lékař na naléhání rodičů, aby nepřišel o svého pojištěnce, dítě vůbec neočkoval, ale do dokumentace zaznamenal kompletní očkování. Rodiče si to následně rozmysleli a od jiného lékaře chtěli dítě doočkovat. Ten to však logicky neprovedl, neboť podle dokumentace bylo dítě kompletně očkované. Podobné situace jsou i u nás. Uvědomme si, že nejenže porušujeme Hippokratovu přísahu, ale poškozujeme i sami sebe. Až bude někdo v budoucnosti tvrdit, že vakcína selhala, možná že nebyla ani aplikována, a to tolerovat prostě nemůžeme.




Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.


prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.




VýVOJ OčKOVACíHO KALENDářE V ČR / DEVELOPMENT OF THE VACCINATION SCHEDULE IN THE CZECH REPUBLIC

Souhrn:


Vývoj očkování v České republice (ČR) a úpravy očkovacího kalendáře je třeba sledovat v kontextu souvisejících faktorů. Dosažení vysoké proočkovanosti u nově zaváděných očkování závisí na správném nastavení systému a motivaci všech zúčastněných. Jinak fungoval systém v období před rokem 1989, jeho postupný vývoj směřující k větší liberalizaci však nemůže znamenat úplné rozvolnění. Zájem ochrany veřejného zdraví má mít své fungující nástroje pro navození atmosféry motivující všechny zúčastněné k očkování. Privatizace činnosti očkujících lékařů, zvýšení nabídky a dostupnosti nových očkovacích látek, změna distribuce vakcín, postupné uvolnění direktivního přístupu k vakcinaci v atmosféře nárůstu diskusí o zachování povinného očkování, to vše jsou jen některé důležité okolnosti, které měly významný dopad na očkování v ČR. Tím posledním je pak změna financování povinného očkování a z toho plynoucí nové možnosti, ale také úskalí tohoto systému. V roce 2010 bylo zavedeno poprvé plošné hrazené nepovinné očkování. Netýkalo se jen definovaných rizikových skupin, ale bylo umožněno všem dětem v prvních měsících života. ČR vždy patřila mezi země, kde bylo rychle dosaženo vysoké proočkovanosti při zavedení nových očkování. Ukazuje se ale, že jinak tomu je v případě očkování nepovinných, a to i v situaci, kdy jsou očkovací látky hrazené. Zachování vysoké proočkovanosti, otázka úhrady nových dostupných očkování a diskuse s odpůrci patří v současnosti k nejaktuálnějším tématům.








Summary:


Development of vaccination in the Czech Republic (CR) and adjustments of vaccination calendar is to be seen in a context of related factors. Achievement of high vaccination coverage with newly introduced vaccination depends on correct setting of the system and motivation of all involved. The system worked otherwise in the time period before 1989. However, its gradual development leading towards greater liberalization cannot mean complete spread of the vaccine. The interest of public health safety supposedly has its working tools in order to evoke the atmosphere motivating everyone involved to be vaccinated. Privatization of vaccinating offices, increase of offer and availability of new vaccines, change in vaccine distribution, the gradual release of directive approach to vaccination in atmosphere of increasing discussions about the preservation of mandatory vaccinations, these all are just some important factors that had significant impact on vaccination policy in the CR. Then, the last one is the change in the financing of compulsory vaccination and the resulting new possibilities; but also rigours of this system. In 2010 the first paid optional vaccination was introduced. It was not only for the defined risk groups but it also became available for all children in the first months of their lives. The CR has always been among countries where high vaccination coverage after introducing new vaccines has been achieved rapidly. However, it turns out that in case of optional vaccination it is different, even when the vaccines are paid. Maintaining high vaccination coverage, the question of payment of newly available vaccines and the discussions with opponents is currently one of the hottest topics.



Klíčová slova: systém očkování, nepovinná očkování, proočkovanost, odmítání vakcinace
Keywords: vaccination system, optional vaccination, vaccination coverage, refusing vaccination
MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

praktický lékař pro děti a dorost Praha




OčKOVANIE PACIENTA S IMUNITNE PODMIENENýM OCHORENíM V PRAXI PRAKTICKéHO LEKáRA: PACIENT S ALERGICKýMI CHOROBAMI - VACCINATION OF PATIENT WITH IMMUNE MEDIATED DISEASES IN THE GENERAL PRACTICE: PATIENT WITH ALLERGIES

Souhrn:
Alergické choroby dnes postihujú čoraz viac ľudí a predstavujú špecifickú skupinu pacientov vo vzťahu k očkovaniu. Na základe viacerých štúdií bolo dokázané, že očkovanie vo všeobecnosti nezvyšuje riziko vzniku alergických chorôb a zároveň nepredstavuje rizikový faktor vo vzťahu k exacerbáciám základného alergického ochorenia. Naopak očkovanie vybranými vakcínami môže predstavovať protektívny faktor pred rozvojom alergií. Alergické reakcie po očkovaní sú relatívne zriedkavé, a to najmä systémové formy. Alergické reakcie po očkovaní sú najčastejšie vyvolané prídavnými látkami vo vakcínach (najmä želatína, antibiotiká, zriedkavo vaječné proteíny). Výskyt systémových anafylaktických reakcií po očkovaní, ktoré sú považované za jedinú univerzálnu kontraindikáciu ďalšieho očkovania danou konkrétnou vakcínou, je veľmi nízky, pričom aj u týchto pacientov ide väčšinou o kontraindikáciu relatívnu. Odhadovaná frekvencia anafylaktických reakcií po podaní vakcín je 0,65-1 prípad na 1 milión podaných dávok. Nevyhnutný je adekvátny prístup a reálne zhodnotenie alergického pôvodu, pretože pri nesprávnej interpretácii vzniknutej reakcie dochádza k stanoveniu falošnej trvalej kontraindikácie a zastaveniu ďalšieho očkovania. Očkovanie predstavuje zároveň aj významnú súčasť manažmentu pacientov s rôznymi formami alergických chorôb, a to najmä vzhľadom na prevenciu rôznych infekčných ochorení, ktoré môžu viesť k exacerbácii základného alergického ochorenia či zhoršenia jeho priebehu. Na druhej strane rôzne formy alergií nepredstavujú zásadné obmedzenia pre očkovanie jednotlivými vakcínami. Väčšina pacientov alergických na vaječné proteíny môže byť očkovaná vakcínami aj s obsahom vaječných proteínov, pričom opatrnosť je potrebná len u pacientov s anafylaktickými reakciami po vaječných proteínoch alebo po predchádzajúcej dávke danej vakcíny.


Summary:
Allergic diseases affect more and more people and represent an important specific group of patients in relationship with vaccination. Based on the studies’ results, it can be generally assumed that the vaccination in general does not increase the risk of allergic diseases development and does not represent a risk factor for exacerbations of allergic disease. Conversely, the vaccination with selected vaccines could present a protective factor against the allergies development. Allergic reactions after the vaccination are relatively rare, especially systemic reactions. Allergic reactions to vaccines are usually provoked by adjuvant substances presented in vaccines (especially gelatine, antibiotics; rarely egg proteins). Incidence of systemic anaphylactic reactions after the vaccination, which are considered to be the only universal contraindications for further vaccinations with concrete particular vaccine, is usually very low and also in these patients, is could be considered to be only relative contraindication. Expected frequency of anaphylactic reactions after vaccine application is 0.65 to 1 cases per 1 million of applied doses. It is essential to provide an adequate approach and realistic evaluation of allergic origin of observed reaction, because due to incorrect interpretation of reaction, the false contraindication is established and the further vaccination is wrongly stopped. Vaccination presents also an important part of the management of the patients with various forms of allergies, especially for prevention of infections, which can cause the exacerbations of allergic disease or the worsening of its course. On the other hand, different forms of allergies usually do not represent an important limitations for vaccination with particular vaccines. The majority of the patients with egg allergy can be vaccinated also with the vaccines with egg protein content, however, a special cautions should be given to the patients with history of anaphylactic reactions after egg exposure or previous egg protein-containing vaccine application.


Klíčová slova: alergické choroby, hygienická teória, senzibilizácia, špecifické situácie, kontraindikácia
Keywords: allergic diseases, hygiene theory, senzibilization, specific situations, contraindications
doc. MUDr. Miloš Jeseňák, Ph.D., MBA, Dott.Ric.[1], MUDr. Otília Petrovičová[1], MUDr. Radovan Košturiak[1,2], MUDr. Ingrid Urbančíková, Ph.D., MPH[3]
[1] Klinika detí a dorastu, Centrum na očkovanie rizikových detí a dorastu, Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta
v Martine, Univerzitná nemocnica, Martin, Slovensko
[2] Ambulancia klinickej imunológie a alergológie, Nitra, Slovensko
[3] Klinika detí a dorastu, Centrum na očkovanie detí s komplikáciami a kontraindikáciami očkovania, Lekárska fakulta UPJŠ, Detská fakultná nemocnica, Košice




OčKOVáNí PROTI PáSOVéMU OPARU / HERPES ZOSTER VACCINATION

Souhrn:


Pásový opar vzniká v důsledku reaktivace latentní infekce virem varicella-zoster. Základními rizikovými faktory jeho rozvoje je vyšší věk a imunosupresivní stavy různé etiologie. K nárůstu rizika vzniku onemocnění dochází přibližně od 50 let věku s maximem ve věkových skupinách nad 70 let věku. Vedle incidence onemocnění roste spolu s věkem i riziko závažnějšího klinického průběhu a rozvoje komplikací, kdy se mezi nejčastější řadí postherpetická neuralgie.


V současné době je registrovaná a dostupná živá oslabená vakcína, která nabízí možnost prevence vzniku onemocnění a komplikací u osob ≥ 50 let věku. Limitacemi živé vakcíny je s věkem se snižující účinnost a omezené využití u imunosuprimovaných osob. V klinickém hodnocení fáze III je subjednotková adjuvovaná vakcína, která má potenciál být alternativou nebo možná i náhradou živé vakcíny. Nejvýznamnějšími indikačními skupinami pro vakcinaci proti pásovému oparu jsou osoby ve věku ≥ 50 let, imunosuprimovaní a osoby před očekávanou imunosupresí.








Summary:


Shingles results from reactivation of latent infection of varicella-zoster virus. The main risk factors for its development are older age and immunosuppressive conditions of different etiology. The risk of disease increases approximately from 50 years of age with a peak of incidence in the group above 70 years of age. In addition to the disease incidence the risk of a more severe clinical course and the development of complications increase with age too.


Currently, live attenuated vaccine is registered and available. It offers the possibility of prevention of disease and complications in persons ≥ 50 years of age. Limitations of live vaccine are decreased efficiency with age and limited use in immunocompromised persons. There is subunit adjuvanted vaccine in the phase III of clinical study that has the potential to be an alternative or perhaps even replacing of live vaccine. The most important indications for vaccination against the herpes zoster are persons aged ≥ 50 years, immunosuppressed persons and individuals before the expected immunosuppression.



Klíčová slova: herpes zoster, epidemiologie, Česká republika, očkování
Keywords: herpes zoster, epidemiology, Czech Republic, vaccination
doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., RNDr. Irena Hanovcová, CSc., prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




OD JENNERA K MODERNíM VAKCíNáM / FROM JENNER TO MODERN VACCINES

Souhrn:
Vakcinace je významným a efektivním, preventivním prostředkem ochrany veřejného zdraví, snižující morbiditu a mortalitu řady infekčních onemocnění. Význam očkování je navíc spojen s výraznými sociálními a ekonomickými aspekty pro celou společnost. Vakcíny jsou využívány ke stimulaci imunitního systému a k navození imunitní odpovědi vůči specifickým podnětům, jako jsou bakterie, viry, ale i nádorové buňky. Současné vakcíny proti infekčním chorobám jsou založeny na zkušenostech z více než 200leté historie očkování. Přesto jsou vývoj a příprava vakcín neustále doplňovány novými objevy. Zejména technologický pokrok dosažený v posledním desetiletí v oblasti genomové analýzy a biotechnologií poskytl další možnosti ke konstrukci nových očkovacích látek i vůči chorobám, pro něž doposud neexistovala možnost vakcinace.


Summary:
Vaccination is an important and effective tool for protecting public health, reducing morbidity and mortality of many infectious diseases. The significance of vaccination is also associated with distinctive social and economic aspects of society as a whole. Vaccines are used for the stimulation of the immune system to induce an immune response to specific targets such as bacteria, viruses, as well as tumor cells. Current vaccines against infectious diseases are based on the experience of more than 200 year history of vaccination. Significant technological advances, especially in the field of genomic analysis, made in the last decade, to provide more opportunities for the construction of new vaccines, which were previously not preventable by vaccination.


Klíčová slova: očkování, vakcíny, historie, infekční choroby
Keywords: vaccination, vaccines, history, infectious diseases
Mgr. Radek Sleha[1,2], doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.[1], Mgr. Sylva Janovská, Ph.D.[2], MUDr. Lenka Hobzová[1,3], Mgr. Rudolf Kukla[2]
[1] Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
[2] Katedra biologických a biochemických věd, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Pardubice
[3] Oddělení nemocniční hygieny, Fakultní Nemocnice Hradec Králové




HYGIENICKá A EPIDEMIOLOGICKá PéčE V GHETTU TEREZíN / HYGIENIC AND EPIDEMIOLOGICAL CARE IN THE TEREZIN GHETTO

Souhrn:
Článek přináší historický přehled hygienické a epidemiologické péče v ghettu Terezín
v době druhé světové války a osvobození ghetta. Představuje také nejčastější infekční onemocnění a hygienická a protiepidemiologická opatření v tomto zařízení. Data byla získána metodou ,,obsahové analýzy“ primárních zdrojů. Na základě těchto dat jsme vytvořili přehledovou studii.


Summary:
The article is a historical overview of hygienic and epidemiological care in the Terezín ghetto during the 2nd World War and during the liberation of the ghetto. It also presents the most common infectious diseases and hygiene and antiepidemiological measures in this device. Facts were obtained using ,,content analysis“ of primary sources. We have created an overview study based on the facts.


Klíčová slova: epidemie, ghetto Terezín, hygienická a epidemiologická péče, nemoc, očkování
Keywords: epidemic, Terezín ghetto, hygienic and epidemiological care, disease, vaccination
PhDr. Kateřina Čermáková, DiS.[1], doc. MUDr. Jaroslav Pilný, Ph.D.[2]
[1] Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice,
[2] Ortopedické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě




DOPORUčENá IMUNIZAčNí SCHéMATA PRO TUBERKULóZU / RECOMMENDED IMMUNIZATION SCHEDULES FOR TUBERCULOSIS










Zdroj: www.ecdc.europa.eu








Poznámky








  1. Aplikace po 48 hodinách po porodu.



  2. Pouze po negativním Mantoux testu.



  3. Vakcinace je preferována v době porodu v nemocnici, jinak by měla být podána před dovršením prvního roku věku.



  4. Vakcíny jsou podávány pouze ve specifických indikacích.



  5. Podávána od 4. dne do 6. týdne po porodu. Podávána pouze dětem v rizikových skupinách.



  6. Aplikace 1–5 dnů po porodu.



  7. Pouze pro specifické skupiny v riziku (má být aplikována v co nejranějším věku).



  8. Doporučena pouze pro děti ve vysokém riziku tuberkulózy. Detailní informace na národních stránkách.



  9. Pouze pro specifické skupiny v riziku.



  10. Pro novorozence a kojence pod 12 měsíců věku, pokud jsou ze zemí s vysokou prevalencí tuberkulózy.



  11. Zdarma pouze pro děti v definovaných skupinách v riziku.



  12. Aplikace do 24 hodin po porodu.



  13. Aplikace během 2–7 dnů po porodu.



  14. Doporučeno pro novorozence z rodin imigrantů do 5 let po imigraci ze zemí s vysokou prevalencí tuberkulózy.



  15. Doporučeno pro děti exponované zvýšenému riziku. Vakcína je aplikována jako jedna dávka od 6 měsíců věku. Dříve by měla být aplikována, pokud je dítě ve vysokém riziku.



  16. Pro děti, které mají vysokou šanci dostat se do kontaktu s tuberkulózou. Podávána od narození do 16 let věku.







NOVINKY VE VAKCINOLOGII / NEWS IN VACCINOLOGY


Doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.[1], MUDr. Petr Prášil, Ph.D.[2], prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.[1]
[1] Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
[2] Klinika infekčních nemocí, FN a LF UK, Hradec Králové




DOPORUčENí NIKO K OčKOVáNí PROTI TETANU V DOSPěLOSTI (2. 5. 2013) / THE RECOMMENDATION OF NIKO FOR TETANUS VACCINATION AT ADULTS (2TH MAY 2013)





ZáPIS Z JEDNáNí NáRODNí IMUNIZAčNí KOMISE (NIKO) – 8. DUBNA 2015 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVí / THE MINUTES FROM THE NIKO MEETING – 8TH APRIL 2015, MINISTRY OF HEALTH





OTáZKY A ODPOVěDI Z PORADNY ČESKé VAKCINOLOGICKé SPOLEčNOSTI


http://www.vakcinace.eu/poradna
MUDr. Daniel Dražan
praktický lékař pro děti a dorost, Jindřichův Hradec





Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress